Rychlebské stezky

20160910_092439-1V pátek 9. 9. jsme vyrazili k jednomu ze sedmi divů Olomouckého kraje – Rychlebským stezkám. Čtveřice bikerů – Bubla, Kubrt, Přemet a Chuďas po příjezdu do Cyklokempu Černý potok vyčkala na příjezd  Oldbloka  a společně vyrazili k nástupnímu místu Rychlebek do Černé vody. Zde jsme si zakoupili mapu tohoto bikerského ráje a vydali se stoupat prudkým a krásným výjezdem k jednotlivým trasám.

Hned jako první si Bubla, Přemet a Chuďas vybrali černě značený Wales, já s Oldblokem (muži po padesátce) jsme s rozvahou zamířili k fialově značené Superflow a tady jsme na ostatní počkali. Kluci přijeli ne moc nadšení, protože Wales je hodně kamenitý a jde v podstatě o úzké průjezdy mezi kameny, kde hrozí poškození přehazky a pád na ostré šutry. To Superflow, které jsme posléze všichni absolvovali, bylo krásně jetelné, plné hrbů, klopenek, úzkých lávek, malých skokánků po krásně upraveném podloží. Po tomto sjezdu jsme si v „cíli“ sedli na pivko a ještě jednou připomněli zajímavé úseky a místa tras. Nezapomněli jsme zmínit také na dva pády, které se obešly bez následků. Pak cesta po modře značené trase (lehká) ubíhala krásně a hravě až do campu.

Tady jsme se už sešli se zbylou trojicí našich kamarádů – Radkem, Hankou a Adél. Večerní posezení u táboráku bylo příjemným zakončením dne.

Sobotní ráno po vydatné snídani velelo ke společné vyjížďce po modré, směrem k nástupnímu místu. Jediný Oldbloke se vydal sám k vodopádům Stříbrného potoka, protože ho zlobily průdušky, tak se nechtěl ve výjezdech trápit.  Během cesty jsme se s holkama a Radkem rozloučili (měli svůj program) a pokračovali k bikerskému ráji. Tentokrát jsme vyzkoušeli černě značenou Velrybu a byla skutečně skvělá, krásně jetelná, hodně o odvaze sjíždět prudké obrovské hřbety balvanů (velryb). Tuto trasu jsme posléze vyhodnotili jako výbornou a pokračovali k červeně značeným sjezdům, které však byly zavřeny kvůli těžbě dřeva. Z kopce jsme tedy pokračovali po oblíbené Superflow. Pivko v nástupním místě přišlo vhod a vymýšleli jsme trasu k Lipovským stezkám, přes vodopády Stříbrného potoka.

Tady se od nás odpojil Přemet a tak „zkratku“ přes tříhodinové stoupání podél Stříbrného potoka, až do výšky přes 1000 m jsme si vychutnali ve třech. Během dlouhého sjezdu do Horní Lipové jsme se zastavili v Lesním baru, který je bez obsluhy a je založen na důvěře v zákazníka –  co si v baru zakoupí (káva, čaj, pivo, zákusky, nealko mnoha druhů atd…) dle vyvěšeného ceníku také zaplatí do kasičky, kde nechyběla ani pixla s drobnými na vrácení.

Po páté hodině odpolední jsme dorazili k Lipovským stezkám. Tady jsem už začal trpět křečemi a tak si Bubla s Chuďasem několikrát vyzkoušeli trasy podobné bikroskám. Návrat do kempu si ještě zpestřili opět po modré Rychlebce, já jsem se doplazil po cyklostezce. Teplý večer nešlo jinak ukončit než u ohně a opékání, pivečko nám vzorná obsluha nosila až pod nos.

Neděle se nesla už v odpočinkovém režimu. Oldblok se s námi vydal k Vidnavským stezkám a místnímu lomu, kde jsme si vyzkoušeli adrenalinový zážitek – jízdu po kladce z nejvyššího místa skály k vodní hladině. Nezbytné fotky a pak hurá do Polska k Otmuchowskému jezeru. Samotné město Otmuchow nás překvapilo krásným hradem, kostely a zámeckým parkem.

Po návratu do campu, jsme se odpoledne najedli a spokojeni s ubytováním a ochotnou obsluhou, pro kterou nebylo nic problémem, spokojeni vyrazili k domovům.

Závěrem chci poděkovat Bublovi za perfektně vybrané místo k ubytování a náročný, ale krásný program. Věřím, že jsme zde nebyli naposledy.

Biku zdar!
Kubrt

560 celkem 1 dnes

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.