V sobotu jsme se (Šustíci a Rýparovi) s předstihem vypravili na týdenní bikování na Šumavě. Sobotní trip z Hranic do Černé v Pošumaví jsme si zpestřili zastávkami na hradě Kámen a čtyřhodinovou prohlídkou Českého Krumlova, okořeněnou výborným pstruhem na roštu v restauraci Markéta v zámecké zahradě. O tom že je Č.Krumlov nádherné starobylé město ví celý svět a i když se nám z něho nechtělo, bylo potřeba se včas ubytovat v zamluvené chatce v kempu Olšina, kde jsme strávili dvě noci. Po ubytování u břehu Lipenské přehrady jsme si za krásného májového večera projeli nejbližší okolí.
V neděli ráno jsme za doslova letního počasí vyrazili na 80 km dlouhou vyjížďku kolem Lipna. Cestou jsme se zastavili u Plešného jezera, vyšlápli k pomníku něměckého básníka A. Stiftera, a hodně kilometrů našlapali podél Schwanzenberského kanálu, včetně jeho Rakouské části. Zde je na rozdíl od naší strany neudržovaný a místy i zasypaný. Ná závěr trasy jsme se nalodili na přívoz a přepluli Lipno do Dolní Vltavice odkud to byl už jen kousek do kempu.
Pondělní ráno vybízelo opět k turistice a po opuštění příjemného prostředí kempu Olšina jsme se přesouvali do Kempu Annín, kde jsme se měli spojit s ostatními členy naší šumavské výpravy. Cestou jsme si ještě vyšlápli na rozhlednu Libín nedaleko Prachatic a navštívili jsme i toto krásné hitorické město ležící na středověké Zlaté stezce. Krátce po 16,00 jsme se ubytovali v kempu a sešli s ostatními. Večer se spustil drobný déšť a schovaní pod chatkami Lorenc s Tomem plánovali úterní vyjížďku.
Ráno pod zataženou oblohou hrozilo deštěm, přesto jsme optimisticky vyrazili na údajně 50 naplánovaných km. Že z toho bylo nakonec 65 nikomu nevadilo. Cestou jsme zamířili na Kašperské hory, Javorník, Stachy zde jsme navštívili Pošumavské hasičské muzeum, Zadov, Churáňov a poté z kopce zpět do Annína přes Svojše. Těsně před 17,00 jsme se stihli ještě zastavit v místní sklárně nakoupit něco na památku a zároveň objednat ručně broušené skleničky pro tombolu na Moravskou bránu. Cestou jsme zmokli jen krátce před Churáňovem a večer byla už obloha roztrhaná, tak přišlo na řadu opékání.
Středeční ráno bylo jako vymalované a naplánovaná trasa byla zase o něco kratší, než skutečně ujetých 65 km. Dá se říci že po počet naplánovaných km nebyl tak důležitý, jako nastoupané metry a ty byli slušné. Tentokrát jsme jeli na Hartmanice, Dobrou Vodu – zde v kostele sv. Vintíře mají unikátní skleněný oltář a křížovou cestu vážící 5 t, jezero Laka – nejvýše položené šumavské ledovcové jezero, odtud ještě na hřeben do výšky přes 1200 m nad mořem. Pak následoval fičák dolů a přez Prášily pokračovali na Srní kolem vodní elektrárny Vydra a plavebního kanálu. Pěkná zastávka nás pak čekala u Čeňkovy pily, kde se stékají řeky Vydra s Křemelnou a vznikne tak zlatonosná Otava. Odtud už jen pár km po proudu a byli jsme v Anníně.
Ve čtvrtek nás čekala nejnáročnější a nejkrásnejší vyjížďka celého týdne, 90 km dlouhá, k prameni Vltavy. Trasa vedla přes Rejštejn, Zhůří, Horskou Kvildu, Kvildu, Borovou Ladu, krásné Knížecí pláně, odtud na skok do Bavorska a pak k hotelu Alpská vyhlídka na Bučině, kde jsou ponechány ještě zbytky tzv. železné opony. Pak k již zmíněnému prameni matky českých řek a k jednomu z nejkrásnějších míst Šumavy slati Luzenského potoka u Březníku. Pak dlouhý sjezd do Modravy s nezbytnou zastávkou v minipivovaru Layer a přes Čeňkovu pilu do cíle. Během trasy jsme nastoupali něco málo přes 1600 m a nejvyšším místem byla vyhlídka před Ptačí slatí ve výšce 1269 mnm. Večer jsme naposledy poseděli v plném počtu, protože Pandrys s Matajanou ráno odjížděli.
Pátek sliboval bouřky a přesto nám to opět vyšlo. Bez jediné kapky deště jsme absolvovali závěrečnou vyjížďku se startem na Špičáku. Trasa vedla směrem na Špičák sedlo k největšímu ledovcovému jezeru na Šumavě – Černému opředenému pověstmi o uložení nacistického pokladu. Odtud bylo potřeba vystoupat na hřeben do 1 091 mnm a pak dlouhý sjezd do výšky 525 mnm k vodní nádrži Nýrsko do Hamerského dolu. No a pak už jen výjezd zpět na sedlo Špičák do výšky 974 mnm, který nám připadal jako pohodový brdeček. Večerní opékačka byla labutí písní našeho pobytu v krásné přírode Šumavy.
Sobotní ráno se neslo ve smyslu balení a opuštění kempu Annín. Tom s Lorencem a Peťošem vyrazili k domovu a cestou mrkli na trhy v Kašperských Horách. Naše čtveřice ještě navštívila hrad Kešperk tyčící se majestátně nad krajem a přes Klatovy hurá po našich ,,úžasných,, dálnicích k domovu.
Celý týden se nám vydařil jak po stránce počasí, tak i vyjížďkybyly dobře naplánované a stály za to. Šumava je opravdu ráj pro cyklisty a ubytování v obou kempech můžu vřele doporučit.
Biku zdar! Kubrt
